Ivana Loudová, skladatelka a hudební pedagožka, narozena 8. 3. 1941, Chlumec nad Cidlinou.

Od pěti let se učila hře na klavír u své matky, po níž zdědila hudební nadání a absolutní sluch, od šesti let hrála na housle, věnovala se též baletu, komponovat začala ve třinácti letech. Po maturitě na gymnáziu v Novém Bydžově (1958) byla přijata do 3. ročníku pražské konzervatoře, kde studovala skladbu u Miloslava Kabeláče (1958–61), pokračovala na AMU u Emila Hlobila (1961–66) a v aspirantuře tamtéž u Miloslava Kabeláče (1968–72). Na základě konkurzu (1970) získala stipendium francouzské vlády pro studium skladby na pařížské konzervatoři u Oliviera Messiaena a André Joliveta. Současně absolvovala stáž v experimentálním studiu Groupe de Recherches Musicales v Centre Bourdan při ORTF u Pierra Schaeffera (1971). Po ukončení studií (1972) se věnovala kompozici ve svobodném povolání, spolupracovala s divadly, rozhlasem a filmem a příležitostně se věnovala teoretické a pedagogické činnosti.

Ivana Loudová je autorkou s plně individualizovaným, osobitým tvůrčím projevem, v němž se od počátku samostatné tvůrčí dráhy orientovala na širokou škálu vyjadřovacích prvků a postupů moderní hudební řeči, zejména modalitu a osobitou tektoniku. Zaměřuje se převážně na komorní, vokální a symfonickou oblast, významná část jejího hudebního díla patří skladbám pro děti. Za svou tvorbu obdržela v roce 1993 výroční cenu Heidelberger Kunstpreis (SRN).

Do konce roku 2014 vytvořila Loudová víc než sto skladeb. K jejím nejznámějším orchestrálním dílům patří Spleen-Hommage à Charles Baudelaire a Chorál pro orchestr, které byly inspiračním zdrojem pro vznik více než 500 výtvarných děl, vystavených na společné výstavě Vom Ohr zum Auge v Mnichově (1994), dále dvě symfonie, Koncert pro komorní orchestr, baletní hudba Rhapsody in black. Z komorních skladeb Air à Due Boemi pro basklarinet a klavír, Gnómai pro soprán, flétnu a harfu, Smyčcový kvartet č. 2 „Památce Bedřicha Smetany“, Nokturno pro violu a smyčce, Monument pro varhany, Veni etiam pro 6 dechových nástrojů v prostoru, Planeta ptáků I–III s použitím elektroniky, Canto solitario pro housle sólo, písňový cyklus Lunovis. U mladých interpretů jsou v oblibě její Preludia pro klavír a sonáty s klavírem (houslová, klarinetová a trombonová). Z vokálních skladeb to je Kurošio – dramatická freska pro soprán sólo a velký smíšený sbor, Malá vánoční kantáta pro dětský sbor, trubku a harfu, Italský triptych pro smíšený sbor, Štěstí pro smíšený a dětský sbor, Harmonie du soir pro komorní smíšený sbor,kantáta pro sóla, dětský sbor, zobcové flétny a bicí Mudrosloví, Poselství pro velký chlapecký sbor a jiné. Stále žádaná je její kniha Moderní notace a její interpretace. Na toto téma uspořádala řadu přednášek, zúčastnila se mezinárodních sympozií v Paříži, Heidelbergu, Kasselu, Drážďanech, Fiuggi, Šamorínu a jinde.

Ve skladatelských soutěžích doma (Jirkov, Jihlava, Olomouc, Most, Praha) i v zahraničí (Mannheim, Arezzo, Verona, Mantova) získala řadu ocenění, mnohé její skladby byly vydány tiskem (Panton, Editio Supraphon, Editio Bärenreiter Praha, Peters, Schirmer, Alea Publishing, BIM Edition, Edizioni Suvini Zerboni, Schott) a též na nosičích zvuku. Panton vydal v roce 1998 její profilové CD v ediční řadě Protokol XX, obsahující výběr orchestrální a komorní tvorby. V roce 2009 vydal skladatel Jan Klusák (vydavatelství JK XXI Prague) dvojalbum s nahrávkami jejích sólových skladeb (Music for One) a duet (Music for Two), k Roku české hudby 2014 vydalo Hudební informační středisko CD s nahrávkami jejích skladeb z poslední doby (Sinfonia numerica, Zapomnětlivý anděl, Canto solitario, Milosrdný Samaritán, Planeta ptáků III, Dvojkoncert pro housle, bicí nástroje a smyčce).

Na festivalu Pražské jaro měly premiéru skladby Veni etiam (1996), Mudrosloví (2004) či Sinfonia numerica, objednaná festivalemk Mozartovu výročí (2006). Pro Mezinárodní interpretační soutěž Pražského vznikla Sonata angelica pro trombon a klavír (1997) a Canto solitario pro housle sólo (2003). V zahraničí se uskutečnily premiéry skladeb Ad caelestem harmoniam k 900. výročí narození Hildegardy von Bingen na festivalu ve Fiuggi (1998), Smyčcověho kvartetu č. 3 „Renaissance“ v roce 2002 v arabském Muscatu (Sultanát Omán), písňového cyklu Lunovis & u.s.w. na festivalu v Salcburku (podzim 2005) a mnoha dalších.

V letech 1980 a 1997 Ivana Loudová působila jako „composer-in-residence“ u American Wind Symphony Orchestra (Pittsburgh, USA), pro který napsala řadu skladeb (Chorale, Hymnos, Concerto, Magic concerto, Dramatic concerto, Luminous voice).

Od roku 1992 Ivana Loudová vyučuje skladbu a hudební teorii na hudební fakultě AMU (1994 docentura, 2006 profesura). Mezi jejími žáky jsou skladatelé Zdeněk Bartošík, Radim Bednařík, Jakub Dvořáček, Martin Klusák, Jiří Lukeš, Roman Pallas a další. Její kompoziční třídou na HAMU prošla i řada stážistů ze zahraničí. Jako hostující profesor vedla mistrovské skladatelské kursy v Německu (Unna) a v Rakousku (Edlach-Reichenau), je často zvána k účasti v mezinárodních soutěžních porotách. Od roku 1996 vede na AMU studio soudobé hudby „Studio N“, se kterým rozvíjí řadu aktivit (přednášky, semináře, koncerty) v oblasti poznávání hudby 20. a 21. století, které jsou otevřeny i širší veřejnosti.